… obec na rozhraní Čech a Moravy …

Skalní útvar v lesním komplexu asi 1,5 km západně od obce Pustá Rybná.

Katastrální území: Pustá Rybná (okres Svitavy)
Výměra: 7,35 ha
Nadmořská výška: 726 – 748 m
Vyhlášeno: 1980

Sklaní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů.

Geologie
Skalní útvary na plochém rozvodním hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa byly vypreparovány na pruhu ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 18 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skladní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám“, byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy, přecházejí v soliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké a kyselé ochrické půdy.

Květena
Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost typu kamenité smrkové bučiny, v němž naprosto převládá smrk ztepilý (Picea abies), vtroušen je buk lesní (Fagus sylvatica) a na skalách i bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní lesní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a ojediněle zde roste i vranec jedlový (Huperzia selago). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků a acidofilních mechorostů Andreaea rupestris, Hedwigia cilliata, Grimmia hartmanii, Cynodontium polycarpum aj.

Zvířena
Mezi běžnými druhy obývajícími převážně smrkové lesní porosty vyšších poloh Českomoravské vrchoviny dominují ptáci. Hnízdí zde mj. datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra), byl zaznamenán i pokus o zahnízdění výra velkého (Bubo bubo) a zatím nedoložené je hnízdění káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) a krkavce velkého (Corvus corax), kteří se zde často vyskytují.

Lesnictví
Lesní porost v exponované vrcholové poloze je poškozován vrškovými zlomy námrazou a imisním znečištěním ovzduší. Porost na skalách je ponecháván bez zásahu, na ostatním území je prováděn zdravotní výběr a uvolnění přirozeného zmlazení, s šetřením buku a doupných stromů. Výhledovým cílem je vytvoření různověkého smíšeného lesa s přirozenou druhovou skladbou dřevin.

Využití
Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Horolezeckou činnost je možno provozovat pouze na vyznačených úsecích v době od 1. 7. do 28. 2..
Zdroj: CHKO Žďárské vrchy
6.9.2002

 

Přírodní zajímavost – Perníčky  

Perníčky se ukrývají v lese mezi Babylonem (nejvyšší vrch Poličska 778 m.n.m) a Pustou Rybnou. Jsou to dvě rulové skály, drsně rozjizvené a nevyspělým stromovím porostlé. Na plochém vrcholu Perničky širší, nižší a přístupnější jest mísovitá prohloubenina. Jméno těchto skal je odvozeno od slova „perna“ což značí oddělení ve stodolách, kde se obilí uschovává a drtí. Zde pak, jak se vypravuje, ukrývali se lidé okolní před Švédy a zásobili se chlebem na několik dní. Vynášeli nahoru obilí v uzlích svázané a vodu v nádobách. Na vrcholu skal třeli zrní ve zvláštní vydrolině „díži“ a v menších potom těsto míchali. Pak sestupovali dolů k patě skal, kde rozdělán byl oheň. Zde pekli nekvašený ten „boží dar“ k příštím dnům.

Z vlastivědného sborníku okresu Litomyšlského a Poličského
Existuje však i jiný názor: Obrovský kámen na vrcholu Perničky je označován jako kamenný stůl a prohloubeniny v něm jako obětní mísy z dob pohanských. Jméno samé je potom spojováno s bohem Perunem.
Na informační tabuli umístěné u skal se dozvíme další názor: Mísy na vrcholu jsou vytvořeny přírodním zvětráváním.